Letos začátkem prázdnin jsem se rozhodl že se trošku projedu na kole a vyrazil jsem na cestu dlouhou 130km za mojí kamarádkou do obce Kryry, která je nedaleko Loun. Po absolvování této strastiplné cesty jsem ještě neměl dost a druhý den jsme se společně na kolech vydali na zámek Chyše. Čekal jsem, jelikož tento zámek vůbec neznám, něco zchátralého a poničeného, ale byl jsem mile překvapen, jelikož tento zámek proběhl velice řádnou rekonstrukcí a přilehlá zámecká zahrada je vskutku nádherná. Viz fotogalerie.Ovšem hned vedle areálu tohoto zámku je za pomocí fondů evropské unie krásně renovovaný zámecký pivovar. Již dle obrázků můžete posoudit, že je to tam opravdu překrásné. Navíc přímo ve zdejší restauraci jsme ochutnali jak se říká od každého trochu a pivo, pivo vážení je opravdu skvostné. Navíc musím pochválit i nabídku zdejší kuchyně, neboť nejen zdejší Cmunda je fakt výborná.
Zámek a pivovar Chyše:
Nejstarší historické zprávy o Chyších pocházejí z druhé poloviny 12. století, kde na místě dnešního zámku stála tvrz, sídlo starobylého vladyckého rodu Odolenoviců. Ti na Chyších sídlili plných dvě stě let.V roce 1466 se Chyše dostávají Buriánu z Gutštejna. V roce 1467 byl hrad v Chyších zcela zničen vojsky krále Jiřího z Poděbrad. Dobytí chyšského hradu a jeho následné poboření se vztahuje k osobě Buriána z Gutštejna, který přistoupením k Jednotě zelenohorské se přidal na stranu odbojných pánů soustředěných okolo nejvyššího purkrabí Zdeňka ze Štenberka. Burián z Gutštejna se hned v roce 1471 přiklonil na stranu krále Vladislava Jagellonského , a tak mu král Vladislav v roce 1473 „hrad pobořený řečený Chyše s vesnicemi a lidmi“ propustil z manství do přímého držení. Burián z Gutštejna byl pro Chyše velkorysým stavebníkem, protože kromě obnovy hradu ještě kolem městečka nechal postavit opevnění s jedenácti baštami. Dále nechal postavit přímo v Chyších městský špitál spolu s kostelíkem sv. Bartoloměje. Burián z Gutštejna zemřel v roce 1489, ale jeho potomci zde vládli hluboko do šestnáctého století. Posledním mužským držitelem z rodu Gutštejnů byl Viktorín. Po jeho smrti Chyše přešly na jeho dceru Anežku, která po sňatku s Mikulášem z Lobkovic na něho dala přepsat v roce 1566 celé své dědictví.
Renovace a opravy:
Oprava zámku byla v letech 1997 – 2001 zařazena do Programu záchrany architektonického dědictví ČR při Ministerstvu kultury. Z fondu tohoto programu byly ministerstvem poskytovány každým rokem dotace na opravu. Ze strany Památkového ústavu v Plzni je zajištěna špičková spolupráce. Jeho pracovníci, kteří jsou vynikajícími odborníky vedou majitele při opravách formou vydávaných památkových směrnic. Zajištěna je také spolupráce s Referátem kultury Krajského úřadu v Karlových Varech, který povoluje jednotlivé fáze opravných prací vydávanými závaznými rozhodnutími.V současné době je již část zámku zpřístupněna veřejnosti. Dne 30. května 1999 byla slavnostně otevřena první zámecká expozice včetně stálé expozice „ Karel Čapek a západočeský kraj“, která připomíná pobyt K. Čapka na chyšském zámku v roce 1917.Obnova zámecké budovy však nadále pokračuje. Do budoucna plánují manželé Lažanští prodloužení prohlídkové trasy o další krásné, historické interiéry jež se skrývají v prostorách novogotického zámku.
